Na další výstavu se chystám domů – do Olomouce na Národní hanáckou výstavu, která se koná ve dnech 8.1. – 10.1.2010.  O dalších výstavách zatím nevím, ale určitě na nějaké pojedu. Co ještě vím, tak mě cca v červnu čeká bonitace.

Oblastní výstava psů Buchlovice – 5. září 2009

Na moji poslední výstavu v tomto roce jsem se těšila. Věděla jsem od paničky, že na výstavu pojede moje kamarádka Emma a také to, že tam bude krásný velký park, kam se půjdeme projít.

Na výstavách si s námi počasí pěkně pohrává, bylo zataženo a vypadalo to, že bude pršet. Naštěstí se trochu vyjasnilo a to nám i po celou výstavu vydrželo.

Dorazili jsme na výstavu a Emminka nikde, ta přijela až po nás. Pániček našel výborné místo u kruhu. Opět bylo zde tolik pejsků, hlavně těch loveckých. Pak přijela Emminka a začaly jsme spolu dovádět. Také dojel Aick a holky Z Derylova panství, se kterými jsem si také hrála. A mimochodem, zde byl skládací domeček taky celkem zbytečný, byla jsem v nim jen asi 3x, 2x jen na chvilku a jednou na delší chvilku, to se šli panička s pánečkem najíst. Příště jim dám nějak najevo, ať ho nechají doma.

Než jsem přišla na řadu, tak to byla dlouhá doba. Na řadu jsem přišla až tak kolem půl druhé odpoledne. Mezitím jsem se prošla s paničkou a pánečkem v zámecké zahradě, hrála jsem si Emmou, Aickem, Angelou, Alexinkou a Cristelkou. Všechny co jsem jmenovala, tak je skoro pokaždé vidím na výstavě a naše paničky se spolu skamarádily.

Panička byla nervózní, jak dopadneme, mě to bylo jedno, já jsem si hrála. Když jsem přišla na řadu, tak jsem se krásně předvedla. Krásně jsem šla, za to jsem byla i pochválena od pana rozhodčího, krásně jsem stála, ale až když už na mě nesahal pan rozhodčí. To panička znejistila a říkala, že to asi zase špatně dopadne. Když pan rozhodčí oznámil ocenění, tak panička nevěřila opět svým uším. Řekla mu, že moc děkuje a on jí řekl, že není za co. Také řekl, že snad za celý den neslyšel takové pěkné děkuji. Pak jsme jeli domů a já jsem se musela rozloučit s kamarády.

Tak to byla moje poslední výstava v tomto roce.

Rozhodčí:  Miroslav Václavík

Ocenění:    Výborná 1, Vítěz třídy

Posudek:   11 měsíční fenka s korektní hlavou, správný skus, výborný pohyb, krásná ruby barva.

Krajská výstava Brno KK Zetor – 22. srpna 2009

Na moji v pořadí šestou výstavu jsem jela sama, teda ne sama, s paničkou, pánečkem a jejich kamarádkou Katkou, která dělá krásné fotky. Sama, tím myslím bez Emmy. Když jsme dojeli na místo, tak zde nebylo moc pejsků. Na ostatních výstavách jsem viděla více pejsků. Počasí vypadalo všelijak, ale naštěstí nám přálo a tak nám obloha pod mrakem vydržela celou výstavu. Až cestou domů začalo pršet, ale to už jsem seděla v autíčku.

Vrátím se k té výstavě. Tentokrát jsem měla volnost, protože travička nebyla mokrá a nebylo bláto, ale já jsem se beztak držela u paničky nebo pánečka. Skládací domeček tentokrát brali zbytečně.

Posuzování v kruhu docela rychle ubíhalo a tak jsem za necelé 2 hodiny přišla na řadu i já. To se nám tak často nestává, že jdeme tak brzy na řadu. Pěkně jsem se s paničkou prošla v kruhu a také jsem dokonce pěkně stála na stolku. Povedl se mi výstavní postoj, hurá... Ale... Pan rozhodčí asi neměl den, tak nějak se mu nelíbili i ostatní pejsci, kteří mají bůhví jaké tituly. A také jsem se mu nelíbila i já. Zeptal se paničky na pěkně škaredé otázky a měl i štěstí, že panička mu něco škaredého neřekla. Nechtěla si pokazit dojem, ale asi mu měla něco škaredého říct, stejně by nic nepokazila. Sice jsem se mu moc líbila, ale řekl nám, že on bílé ,,fleky“ neakceptuje.

To je jedno akceptuje nebo neakceptuje, ale já jsem odjížděla v očích paničky jako ten její nejlepší, nejhezčí a další nej pejsek, kterého má ráda.  

Rozhodčí: Ing. Leoš Jančík

Ocenění:   Dobrá

Posudek:   Skoro roční fena, jemnější hlava v čenichové partii, nůžkový skus, oko korektní, ucho standardní, korektní krk, více klenutá bedra, hrudník ve vývinu, bílý znak, náznak lysiny, znač. Končetiny, výrazná ruby barva, dobře předvedena.

Krajská výstava Brno – Žebětín 25.července 2009

Po dlouhé době jsem opět jela na výstavu, na kterou jsem se i těšila. Opět se mnou na výstavu jela moje kamarádka Emma. Doma jsme si s paničkou opět nacvičily výstavní chůzi a postoj. Sice jsem byla trošku nervózní, jak ta výstava dopadne, ale přes to jsem se na ni těšila.

Dojely jsme na místo a kolem nás byla krásná příroda. Napřed jsem se myslela, že se půjdeme s Emmou a s paničkami a pánečky projít, ale to jsem pak zavrhla, když jsem viděla hodně pejsků. Bylo mi to divné, když mi panička říkala, že jedeme na výstavu. Počasí nám krásně vyšlo, sice bylo trochu pod mrakem, ale nepršelo, bylo příjemně.

Bohužel, co se mi nelíbilo bylo to, že mě panička nechala celou výstavu ve skládacím domečku. Bylo totiž bláto a panička nechtěla, abych byla špinavá. Já bych se totiž ráda vyválela v tom blátě. Emmča se měla lépe, ta si mohla běhat. No, ale já bych tak čistá jako Emma určitě nebyla. Já bych si lehla nebo sedla mimo deku a bylo by.

Pak jsem se šla vystavovat. Chůzi jsem krásně zvládla. A výstavní postoj, tak tím bych se ani snad nechlubila. Ten jsem nezvládla a už asi nezvládnu. Mám z něho po minulé výstavě strach. Vždy jsem se výstavní postoj snažila zvládnout, ale teď to už asi nepůjde. Jakmile mě panička dala dolů na zem, tak jsem krásně výstavně stála. Tam už nehrozilo, že na mě někdo bude chytat.

A výsledek? No úžasný.

Rozhodčí: Antonín Mudra

Ocenění:  Výborná 1, Vítěz třídy mladých

Posudek: 10 měsíční fenka, střední kostry vícekvadratického formátu, sbíhavá hlezna pánevních končetin, hluboký hrudník. Pěkná barva.

Svod Dorostu Ochoz u Brna – 7. června 2009

Na ten jsem se těšila. Panička mi řekla, že tam se nic dít nebude, že si mě jen prohlídnou. No ovšem cesta do Ochozu byla zajímavá. Všude byly nějaké uzavírky, či co a museli jsme se nějak tam dostat, ale panička s pánečkem nevěděli jak. Tak páneček vjel kamsi do lesa a já jsem si myslela, že se půjdeme pojít. Ale to jsem vzápětí zavrhla, když jsem slyšela, že ty dva po sobě nějak divně štěkají. Pak jsem raději seděla a nedělala žádné vylomeniny. Mě to totiž vzadu nebaví sedět sama a tak občas nakouknu hlavou dopředu. Nejraději bych skočila paničce do klína, ale drží mě jakýsi hnusný černý kus čehosi, čím jsem tam připoutaná. Tu věc přímo nesnáším.

Výsledek: 2, 1, 2

Posudek: hlava s delší čenichavou partií, nůžky, delší tělový rámec, volnější lokty, bílý znak na hrudi a prstech.

Klubová výstava Kavalír a King Charles španělů 2009
– 30. května 2009

Tato výstava byla pro paničku a mě malá pohroma. Ten den nám počasí nepřálo. Když už jsme vyjížděly z domu, tak začalo pršet. Panička mi napřed slibovala, že uvidím maminku, tak jsem se moc těšila, ale maminka bohužel nedorazila, protože byla se svými pánečky na svatbě. Pak jsem se také od paničky dozvěděla, že na výstavě bude opět moje sestřička Annie. Tentokrát jsem si chtěla s Annie hrát, ale ona nechtěla, utíkala ode mně.

Celý den chvíli poprchávalo, chvíli bylo jen pod mrakem. Na tuto výstavu bychom já i Amálka nejraději zapomněly. Nejen kvůli počasí, ale byly zde i jiné důvody. Nebudu zde psát všechny podrobnosti, protože by to bylo neetické. Jen co můžu říct, že mě překvapilo chování a styl jednání paní rozhodčí vůči pejskovi. Tato výstava byla nejhorší, kterou jsme zatím absolvovaly. Vím, že Amálka má bílé znakování, ale kolik kavalírků má bílé znaky a nebo skvrny, které nemají mít. Litovala jsem, že jsme na výstavu jely a já tak ztrácela v té době natolik drahocenný čas. Tímto také děkuji paní Severové a panu

Rozhodčí: Rita Morgan

Ocenění:   Nadějná

Posudek: 8 months old, ruby, bitch with lots of white on, which is totally unacceptable, she is nicely constructed, with dark eye.

               8-mi měsíční RU fenka, se spoustou bílé barvy na těle, což je zásadně nepřípustné, je pěkně stavěná s tmavým okem.

Krajská výstava psů Zlín – 16. května 2009

V pořadí moje třetí výstava se konala v tmavší sportovní hale. Opět jsem zde byla s mojí kamarádkou Emmou. Emma měla zde svoji maminku Angelu z Derylova panství. Také jsem se s ní hned skamarádila. Než jsem se šla vystavovat, tak jsem si hrála s Emmou a Angelou. Sice bych to neměla říkat, ale paní rozhodčí byla tak trochu divná. Paničky se zeptala, co mám za barvu srsti.

Ano, opravdu se mi paní rozhodčí zeptala, jaká je to barva. Napřed jsem měla pocit, že jsem ji neslyšela a zeptala jsem, co mi říkala. Když mi odpověděla to samé, tak jsem nevěděla, co mám odpovědět. Vím, že Amálka má bílé znakování, ale tohle byla docela humorná otázka. Chtěla jsem ji odpovědět, že je to nepovedený blenheim, ale raději jsem odpověděla ruby.

Rozhodčí: Zdenka Jílková

Ocenění:  Nadějná

Posudek: 8 měsíční temperamentní fenka, souměrné kompaktní stavby těla, milá hlavička s fenčím výrazem, dobře nasazené ucho, kompaktní těla, výborná horní linie, temperamentní předvedení v pohybu, dobře nasazený i nesený ocas.

XIV. Slezská výstava psů Hlučín – 9. května 2009

Tato výstava byla moje druhá výstava. Už jsem věděla, co mě čeká. Jen jsem byla napnutá, co dostanu za známku. Výstava se konala venku. Ze začátku nám moc počasí nepřálo, ale pak vykouklo i sluníčko. Tentokrát jsem se snažila i ustát výstavní postoj, docela mi to šlo. Pan rozhodčí byl velmi sympatický a já jsem si s ním chtěla hrát, ale to jsem nesměla.

Rozhodčí:  Otakar Vondrouš

Ocenění:    Velmi nadějná 1

Posudek:    Fena dobrého rámce, pěkná hlava, pěkný postoj, osrstění odpovídá věku.

Ostravská národní výstava psů – 5. dubna 2009

Výstava v Ostravě byla mojí první výstavou. Vůbec jsem nevěděla co mě na výstavě bude čekat. Nevěděla to ani panička. Na výstavu jsem jela s mojí kamarádkou Emmou. Dorazily jsme na místo a všude bylo spoustu pejsků. Trochu jsem se těch pejsků začala bát, ale strach rychle zmizel.

S paničkou jsem si zkoušela chodit v kruhu, to jsem zvládala a také jsem to zvládla i při posudku. Horší to bylo s výstavním postojem. Ten jsem neustála. Zajímalo mě všechno kolem a stát se mi rozhodně nechtělo. Paní rozhodčí mě mile přivítala a také se mnou pěkně rozloučila.

Také jsem zde potkala svoji sestřičku Annie.  

Byla to Amálčina a moje první výstava. Obě dvě jsme čekaly, jak dopadneme a jak ta výstava bude probíhat. Byla jsem z výstavy docela hodně unavená. Věděla jsem předem, že budeme čekat, než na nás přijde řada, ale to nic nedělání bylo únavné. Z této výstavy jsem si odvezla menší zklamání, ale to jsem ještě nevěděla, že v třídě dorostu lze zadat jen nadějná nebo velmi nadějná.

Rozhodčí: Michaela Čermáková

Ocenění:   Nadějná

Posudek: 6 měsíční fenka s výborným pohybem, širokým hrudníkem, hlava – zatím ještě poněkud užší čenichová partie, světlejší nos a skus volné nůžky, krásná temná ruby barva s větším bílým znakováním.